V sobotu jsme se konečně vydali na zříceninu hradu Petrela, kterou máme coby kamenem dohodil. Věž a ostatní ruiny se tyčí na vrcholu kopce nad údolím řeky Erzen, takže je vidět už z dálky.
Očekávala jsem náročný výšlap do kopce, ale nakonec se ukázalo, že z parkoviště ve vesnici Petrela vede až ke hradu krásná cesta a je to opravdu jen kousíček, i když samozřejmě do kopce. Procházíme branou, před kterou se zrovna fotí nevěsta se ženichem, a pokračujeme dál cestou k hradu. Kluci poskakují přes kameny, ale občas i zpomalí a dívají se s námi do krajiny. Výhledy z Petrely jsou velkolepé. Vidíme Tiranu, Dajti, údolí Erzenu, čtvrť kde bydlíme, a pak náš tříletý "kamzík" mezi poskoky zvolá: "Támhle je TEG!". Poznal nákupní centrum, kde si kupuje bonbónky...
Před vstupem do samotného hradu odpočívá koník, dle ústroje nejspíš zásobovač místní restaurace. Je krásné počasí, 25 stupňů, dáváme si oběd a užíváme sluníčka. Po obědě se vracíme stejnou cestou dolů k autu. Ve vesnici se chvíli zdržíme na parkovišti. Zrovna prochází pasáček s kravami a oslíkem. Kluci pak ještě pozorují slepice a kohouta. Všechno zvířectvo volně pobíhá po vesnici. Albánie je pro malé děti jako jedna velká farma, pořád mají co pozorovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat