středa 30. května 2018

Cyklovíkend u Skadarského jezera

Je páteční odpoledne, vjíždíme do Shkodry s horáky na střeše automobilu. Soudě z udivených pohledů místních obyvatel jsme zajímavou atrakcí. Shkodrané na kolech jezdí hodně, do fáze transportu těchto dopravních prostředků na střechách aut se však ještě nedostali. Připadám si tak trochu jako členka posádky nějakého alegorického vozu. Projedeme město a míříme do kempu Lake Shkodra Resort (https://www.lakeshkodraresort.com/). Tento víkend jsme si přijeli užít Skadarské jezero a prozkoumat jeho okolí a také břeh řeky Buny jako správní Shkodrané, tedy na kolech.
V kempu Lake Shkodra Resort se nám líbí. Můžete se zde ubytovat i bez vlastního stanu či karavanu. Je zde několik typů dřevěných domků a také vybavená týpí. Dáváme si večeři v místní restauraci a pozorujeme na pláži západ slunce. Pohled na hladinu jezera doprovázený žabím kvákáním je po parném dni uklidňující zážitek.
V sobotu po snídani trávíme necelé dvě hodiny na pláži v kempu. Dětem se tu velmi líbí, i když zde není dobrý přístup do vody pro ty nejmenší. Z pláže vede dřevěné molo, ze kterého scházíte po schůdcích do jezera, kde už malé děti nestačí. Klukům to ale evidentně nevadí, kolem mola totiž plave dost rybiček a lovecké síťky si samozřejmě přivezli s sebou. Při bližším zkoumání břehů zjišťujeme, že rovněž Skadarské jezero je zaneřáděné odpadky. To je "shkoda".
Pro náš první cyklovýlet jsme si zvolili trasu, kterou jsme minule projížděli autem. Parkujeme asi 2 km před osadou Shiroke a jedeme podél jižního břehu jezera. Podél silnice zde vede široký chodník i pro cyklisty. Bohužel za Shiroke končí, ale dál vede úzká asfaltová cesta s minimem aut. Dostáváme se kousek za obec Zogaj. Při zpáteční cestě se zastavujeme na oběd v restauraci B7. Idylu tohoto místa nám tentokrát bohužel zkazila zapíchnutá kost z kapra v krku našeho mladšího syna. A klid ostatních návštěvníků jsme tak narušili my. Zbytek dojmů ze sobotního výletu mi zamlžilo řešení problému co s kostí. Ve večerních hodinách zabrala kombinace synovy únavy, pinzety, mé a manželovy vytrvalosti a hlavně štěstí. A tak i nadále, po téměř roce v Albánii, zůstáváme ušetření zážitků z návštěv místních zdravotnických zařízení.
V neděli vyrážíme na pravou cyklostezku. Je značená v mapě, dokonce má i název "Living the river" a místní značení. Vede podél řeky Buny. No vede. Jsme v Albánii. Vesničané na březích Buny řeší otázky zásadnějšího významu než nejnovější trendy v cyklistice. Realita této říční cyklostezky je tedy taková, že by se vám do výbavy velmi hodila mačeta, abyste ji mohli projet. Záměr byl myslím takový, že stezka povede po hrázi. To by umožnilo cyklistům zažít výhledy na řeku Bunu. Vetšinou jste však odkázáni sjet na cestu pod hrází, takže na řeku vůbec nevidíte. Pokud ale máte Albánii rádi, odnesete si odsud kromě pošlehaných nohou zejména krásný dojem ze severoalbánského venkova: klid, obdělaná pole, v poledne zvonkohra v kostele ve vesničce Dajč, hráči domina a zejména přátelské pozdravy místních obyvatel. 

čtvrtek 17. května 2018

Víkend na Plazhi i Gjeneralit

O víkendu jsme vyrazili k moři a poprvé zavítali na pláž poblíž města Kavaje - Plazhi i Gjeneralit. V bouřce s krupobitím jsme v pátek odpoledne opustili Tiranu a za hodinu a půl jsme vystupovali z auta v oáze klidu, nyní téměř liduprázdném resortu (http://plazhigjeneralit.com/).
Na výběr je zde z několika typů ubytování, nyní mimo sezónu v cenovém rozmezí 35 - 60 eur za pokoj. Probíhá příprava na hlavní sezónu, takže např. bar zatím nefunguje, nýbrž se právě natírá, ale několik slunečníků s lehátky už na pláži je a restaurace také funguje, i když výběr jídel je ještě omezený. Zato zde máme pláž téměř jen pro sebe a vybíráme si krásné ubytování s balkónem s výhledem na moře. Se znojemskou Pálavou 2015 si tak v jedinečném klidu užíváme západ slunce na pláži.

Resort leží mimo zastavěné oblasti, nenajdete tu žádné promenády či obchůdky, jste zkrátka odsouzeni tu jen tak v přírodě "vegetit". Nádhera. Věřím, že v sezóně je tu živo a rušno, ale nyní je to skvělé místo pro odpočinek. Pláž je zde písečná s velmi pozvolným vstupem do moře, ideální pro malé děti. A voda je již teplá na koupání.
Místní restaurace nás velmi potěšila. Ochutnali jsme pečenou rybu se zeleninou a mořské plody a vše nám velmi chutnalo. Zejména "levrek" byl znamenitý.
Dokonalost zážitku tak narušila jen nepořádnost ostatních návštěvníků. V sobotu večer po odchodu lidí pláž bohužel nebyla prázdná. Byla plná odpadků, hlavně plastových lahví. A to i přes to, že přímo na pláži stály dva odpadkové koše. Rozhlížím se zhnuseně kolem sebe a pak dělám to, co mi v danou chvíli přijde nejdůležitější. Vysvětluji svým dvěma synům, proč my se takto chovat nebudeme a do poslední třešňové pecky uklízíme pod "českým" slunečníkem.
Víkend na této pláži byl pro mě skvělým odpočinkem. A dětem stačila k naprosté spokojenosti jen volnost, mělké moře a síťka na lov ryb. Dva dny jsme o nich téměř nevěděli. Zavřete dva malé kluky v pokojíčku plném hraček a dočkáte se vzteku, vypusťte je lítat ven s jednou obyčejnou sítí a darujete jim ráj.