pondělí 9. dubna 2018

Z Beratu k vodopádu Bogove

O velikonoční neděli jsme se rozhodli prozkoumat údolí řeky Osum a vodopád Bogove. Tento výlet v Beratu doporučují informační centra, a tak po snídani vyrážíme autem směr Poličan a Čorovode do obce Bogove. Silnice se klikatí údolím s osadami se zemědělskou činností, pěstují zde ovoce, zeleninu, vinnou révu. Prvním větším městečkem je Poličan. Zde si nelze nevšimnout v údolí obří chátrající továrny. V průvodci se dočítám, že se zde v dobách komunizmu vyráběly zbraně a že továrna zaměstnávala 4500 lidí! Dnes se zdá, že kromě zemědělství, se zdejší živí hlavně těžbou a opracováním kamene na dekorativní dlažbu. Kolem silnice vidíme na mnoha místech hromady naskládaných již opracovaných kamenů a také jejich odřezky, které tu "zdobí" údolí. Za Poličanem vede cesta ještě dramatičtější přírodou. Nevím, jestli to bylo způsobeno pochmurným šedivým nebem po ranní přepršce či rozmazleností po zimě, kdy jsme téměř nevytáhli paty z mohutně se rozvíjející Tirany, ale tento kout Albánie na mě působil spíše skličujícím dojmem.

V Bogove parkujeme auto a vyrážíme podél potoka k vodopádu. Hned v úvodu stezky mě pobaví cedule zákaz parkování. Vážně by někoho napadlo tady parkovat? Ale možná tím bylo myšleno, že už nikde dál za tímto stromem místo na parkování nenajdete, a tak, pokud jste se odvážili svým vozem až sem, couvejte zase zpět.
Stezka k vodopádu vede po celé délce podél vody, kterou musíme několikrát překonat, ale jsou tu můstky. Některé mají již svou největší slávu za sebou, ale zvládl je v pohodě i čtyřletý syn. Za prvním můstkem stojí obydlené stavení. Jestli jsem se u stromu divila, jak by tam někdo mohl parkovat, divím se znovu. Jak tady může někdo bydlet? Inu, mají střechu nad hlavou a vodu, lze to. Opět sklíčenost.
Jsme u vodopádu. Je teď hodně rozvodněný, nelze se k němu úplně přiblížit, pokud nechcete být mokří.
Od vodopádu se šplháme do kopce k místní vodárně a k lávce nad vodopádem, odkud se pak vracíme horní cestou zpět k autu. Naposledy se ohlížím do údolí, začíná pršet. Naštěstí jsme již v autě, když se spouští liják, a nás čeká hodinová cesta zpět do Beratu v suchu na čtyřech kolech.

Žádné komentáře:

Okomentovat