Óda na Valbonu

Další cestovatelský víkend nás poprvé zavádí na albánský sever. V pátek vyrážíme z Tirany s cílem přiblížit se co nejblíže k osadě Koman na řece Drin. Ubytováváme se v obci Mjedë. V sobotu vstáváme brzy ráno a krátce po sedmé už nasnídaní sedíme v autě a vyrážíme na trajekt Koman-Fierzë. Trajekty tu fungují tři: Alpin, Berisha a Rozafa. My jedeme Rozafou, vyráží jako první v 8:45, v přístavišti máme být v 8:15. Za obcí Vau i Dejës odbočujeme na cestu k trajektu a asi sedmdesát minut kličkujeme krásnou krajinou k přístavišti. Přijíždíme právě včas, ihned se naloďujeme. 

Do deseti minut po našem příjezdu se parkoviště pro auta čekající na trajekt zcela zaplňuje a ostatní přijíždějící zůstávají uvězněni v tunelu ve skále. Trajekt se připravuje k odjezdu a najednou další řidič mává zakoupenou jízdenkou. Co myslíte, vejde se sem ještě auto?

Odplouváme, máváme trajektu Berisha, který odplouvá za 15 minut.

Cesta trajektem je nádherný zážitek. Hlavní zábavu obstarává příroda, vysoké hory, skály tyčící se nad vodou i vzdálenější vrcholy vyčnívající na obzoru. Na svazích nad řekou občas vidíme nějaká stavení, pastevce, sledujeme koupání ovcí v řece. V polovině trasy potkáváme trajekt Alpin, který jede v opačném směru.

Na trajektu jsme kromě dvou turistek, které evidentně míří zdolávat albánské vrcholy, jediní cizinci. Cizinec je na trajektu lehce rozpoznatelný: je sportovně oblečen a fotí více okolní krajinu nežli sám sebe. Ostatní pasažéři jsou různě početné skupinky Albánců. Většinou velké rodiny, tři generace na společném výletě. Některé albánské pasažérky jsou vyšňořené a nalíčené jako na významnou večerní událost, nechybí obuv na vysokém podpatku. V průběhu plavby nepřetržitě pózují, selfie tady, selfie tam. Tak to na trajektu kličkujícím drsnou přírodou vypadá tak trochu jako na módní přehlídce.

Po necelých třech hodinách přistáváme s výrazným drcnutím, při kterém (naštěstí všechny) vozy poskočí o deset centimetrů, ve Fierze. Nasedáme opět do auta a míříme přes Bajram Curri do osady Valbonë.

A jsme tu! Ubytováváme se na jednu noc v hotelu na samém konci asfaltky. Dáváme si oběd a vyrážíme prozkoumávat okolí. Skvělé odpoledne. Ve vedru ujdeme s dětmi pěšinkou asi dva kilometry k rodinnému penzionu Kol Gjoni. Nádherné klidné místo. Osvěžujeme se limonádou a vydáváme se na cestu zpět k hotelu.

Cestou zpět potkáváme "známé" z trajektu, jak piknikují v lese. A další pak u hotelu posedávají v restauraci a spokojeně se baví. My necháme děti pohrát na hřišti u hotelu a nasedáme do auta. Chceme jíst zase v nějaké jiné menší restauraci a hlavně omrknout ještě další možnosti ubytování pro příště.

Jíme v restauraci Natyra a potom, už téměř za soumraku, objevujeme hotel Rilindja na samém začátku Valbony. Venku v restauraci tu v klidné atmosféře večeří ubytovaní turisté, hned u vchodu je tabule popsaná informacemi pro turisty a během chvilky tu dostáváme řadu informací o možnostech turistiky v okolí. Je evidentní, že Rilindja je tu pro turisty - horaly. Mají vlastní mapy, provozují dopravu ke vzdálenějším výchozím turistickým bodům, domlouvají ubytování u pastevců, když chce někdo vyrazit na vícedenní výlet. Toto jsou jejich webovky: http://www.journeytovalbona.com/. Tak příště...

Vracíme se k našemu hotelu, děti už cestou v autě usínají. Ovšem v našem hotelu to žije. U stolů plno, lidé se dobře baví, v přízemí hotelu probíhá diskotéka. Ohromný kontrast oproti romantické atmosféře Rilindje. Sedím na balkóně okouzlená obrazy albánských hor a trochu zklamaná z nemožnosti jejich bližšího prozkoumání. Dole pode mnou vidím procházet jednoho pána, řekla bych tak sedmdesátiletého, v bílé košili a černém obleku. Míří na diskotéku. Já do postele. Usínám ve Valboně při tónech lambády.

Druhý den ráno vyrážíme už jen na krátkou procházku stezkou jihozápadně od hotelu.

Do Tirany se vracíme klikatou horskou silnicí podél jezera Liqeni i Fierzës a dálnicí spojující Albánii a Kosovo. Celá cesta trvá přes pět hodin, z toho tři drsnou horskou krajinou. Nádhernými, nekonečnými horami. Jedno vím jistě: do Valbony se chci vrátit. A pak také: z Valbony do Tirany se příště budeme navracet přes Kosovo.